FEATUREDIkus LiuOpiniaun

HAKOI MATE INFEKTADU COVID-19 HO RESPEITU BA NINIA RELIJIAUN, KULTURA NO FAMÍLIA!

Fahe Tutan

(KONSIDERASAUN-CHAVE HOSI OMS)

Introdusaun

Observa situasaun balun ne’ebé mak akontese iha rai laran, bele dehan katak protokolu OMS ba COVID-19 sai polémika foun ida ba sidadaun Timór tomak. Iha loron 28 Marsu 2021, Konseleiru Másimu Partidu KHUNTO, Naimori Bukar (NB), halo konfinamentu ba tanba hetan pozitivu COVID-19, maibé seidauk to’o loron 14 (sanulu resin haat) NB sai ona hodi fahe ajuda ba vítima inundasaun sira. Hafoin nune’e mak kontinua halo fali auto-konfinamentu.

Iha loron 6 Abril 2021 fali, Centro Integrado de Gestão e Crise (CIGC) deklara Francisca Gama (FG), tinan 44 (hat-nulu resin haat), nu’udár mate dahuluk tanba kazu COVID-19 iha RDTL. Maibé tuir informasaun família, matebian antes ne’e moras komplikadu ona no tenke fase raan hela de’it. Durante iha izolamentu la iha tratamentu adekuadu ba moras hirak ne’ebé FG sofre antes tiha ona. Nune’e família deskonfia katak nia mate la’os tanba COVID-19 maibé tanba omisaun konxiente hosi parte médiku sira.

Iha loron 11 Abril 2021, CIGC deklara tan kazu mate daruak iha RDTL tanba COVID-19, ho naran Armindo Borges (AB), tinan 47 (hat-nulu resin hitu). Tuir informasaun hosi família iha diagnóstiku ne’ebé la hanesan entre médiku sira. Médiku dahuluk ne’ebé halo tratamentu ba AB komunika ba família katak, AB sofre hela stroke hemoragic. Maibé lori ba HNGV, médiku sira la atende uluk lai moras ne’ebé tuir priority scale fo risku ona ba vida, médiku sira preokupa liu fali ho SWAB test. Hafoin nune’e, tanba SWAB test ne’e hatudu katak AB pozitivu COVID-19, la halo tratamentu lai moras grave stroke ne’e, lori kedan fali ba Vera Cruz. Ikus liu, rezultadu mak vítima hakotu iis tanba COVID-19.

Haree ba faktu hirak ne’e hotu mak líder karismátiku Xanana Gusmão ba halo protesta iha sentru izolamentu Vera Cruz, Díli iha loron 12 Abril 2021, no atu lori sai mate-isin AB hosi ne’ebá para família bele haloot ho dignu tuir tradisaun, kultura no relijiaun. Aksaun ne’ebé avo Nana halo iha pró no kontra hosi parte balun inklui Governo (GOV).

Nune’e, intervensaun ne’e, halo hodi oferese netik pensamentu balun relasiona ho polémika kona-ba aplikasaun protokolu hosi Organização da Saúde Mundial ka World Health Organization (OMS ka WHO).

Enkuadramentu Legál Protokolu COVID-19 iha CRDTL no Kazu kona-ba Protokolu COVID-19 tuir Organizasaun Saúde Mundiál

Atu kompreende enkuadramentu legál protokolu COVID-19 tuir OMS iha Timór, tenke kompreende lai Recepção de Direito Internacional iha artigo 9.º da Constituição da República Democrática de Timor-Leste (CRDTL) ne’ebé nia formulasaun mak hanesan tuirmai:

A ordem jurídica timorense adopta os princípios de direito internacional geral ou comum.

As normas constantes de convenções, tratados e acordos internacionais vigoram na ordem jurídica interna mediante aprovação, ratificação ou adesão pelos respectivos órgãos competentes e depois de publicadas no jornal oficial.

São inválidas todas as normas das leis contrárias às disposições das convenções, tratados e acordos internacionais recebidos na ordem jurídica interna timorense.

Formulasaun iha n.º 1 do artigo 9.º CRDTL ko’alia kona-ba inkorporasaun automática hosi Direito Internacional Geral ou Comum. Espresaun “normas e os princípios de direito internacional geral ou comum” engloba Kostume Internasionál, Prinsípiu Jerál Direitu, Prinsípiu Jerál Direitu Internasionál, Declaração Universal dos Direitos do Homem (DUDH)no Tratadu Internasionál Universál hanesan Carta das Nações Unidas no Pactos Internacionais sobre os Direitos do Homem ne’ebé aprova hosi Nações Unidas (NU). Sira ne’e hotu Direitu Internasionál Públiku bolu nu’udar “ius cogens”  ne’ebé konstitui Direitu Imperativu ba Estadu sira. Formulasaun iha n.º 2 do artigo 9.º CRDTL confere vijénsia ba Direitu Konvensionál sira. Norma sira konstante iha Konvensaun Internasionál sira regularmente hetan aprovasaun, ratifikasaun ka adezaun no vigora depoisde publikasaun iha Jornal da República. Formulasaun iha n.º 3 do artigo 9.º CRDTL koalia kona-ba sujeisaun norma sira ne’ebé vigor iha RDTL ba Konvensaun, Tratadu ka Akordu Internasionál sira-ne’ebé Estadu Timor simu tiha ona liuhosi APROVASAUN, RATIFIKASAUN KA ADEZAUN. Iha ne’e IHA DIFERENSA ENTRE TIMÓR NO PORTUGÁL. Iha Portugál, Ordenamentu Jurídiku Portugés permiti aplikasaun direta hosi OMS tanba sira nia Constituição hateten katak, kuandu sira tama ona iha Organizasaun Internasionál (OI) ruma, sira bele aplika imediata regra sira ne’ebé vigora iha OI refere, katak sira uza LIMITASAUN FLEKSÍVEL. MAIBÉ IHA TIMÓR ORDENAMENTU JURÍDIKU TIMORENSE LA PERMITE APLIKASAUN IMEDIATA REGRA SIRA-NE’EBÉ VIGOR IHA ORGANIZASAUN INTERNASIONÁL, MEZMU TIMOR HOLA PARTE IHA LARAN, TANBA UZA LIMITASAUN RIGOROZA.

Nune’e, ko’alia kona-ba Protokolu COVID-19 hosi OMS, loloos ne’e, tenke iha Aprovasaun, Ratifikasaun ka Adezaun hosi Órgaun Kompetente molok atu aplika iha Ordenamentu Jurídiku Timorense. Karik la iha, aplikasaun ne’e iha VÍSIU KONSTITUSIONÁL tanba viola norma ne’ebé estipula iha artigo 9.º da CRDTL kona-ba Recepção de Direito Internacional no artigo 2.º do Código Civil Timorense kona-ba valor e uso costumeiro ne’ebé juridikamente atendível, katak, UZU NO KOSTUME SAI MOS HANESAN FONTES DIREITU IHA TIMOR-LESTE.

Ko’alia fali kona-ba maneira atu haloot mate-isin FG nian, Resolução do Governo N.º 16/2021 de 15 de Março kona-ba Mantém a Imposição do Confinamento Domiciliário Geral do Município de Díli ne’ebé vigor iha tempu ne’ebá mós la hateten kona-ba regra espesífika atu hakoi mate-isin COVID-19. NUNE’E, KUANDU LA IHA REGRA ESPESÍFIKA BA MATE-ISIN COVID-19, APLIKA NAFATIN ESEPSAUN IHA ARTIGO 2.º IHA RESOLUÇÃO REFERE. KATAK, mate-isin FG BELE HAKOI NAFATIN TUIR RELIJIAUN NO KULTURA BASTA KUMPRI REGRA TUIR ARTIGO 2.º IHA RESOLUÇÃO REFERE.

Ba fali kazu atual Vera Cruz mos, iha Komunikadu Imprensa Sorumutuk Konsellu Ministru sira nian iha loron 8 fulan abril tinan 2021 ne’ebé suspende impozisaun konfinamentu domisiliáriu jerál ba populasaun iha Munisípiu Díli no Decreto do Governo N.º12/2021 de 1 de Abril sobre as Medidas de Execução da Declaração do Estado de Emergência Efetuada pelo Decreto do Presidente da República N.º 17/2021 de 31 de Março LA IHA NORMA ESPESÍFIKA KONA-BA HAKOI MATE ISIN INFETADU COVID-19. LOLOOS KUANDU LA DAUK IHA REGRA ESPESÍFIKA HAKOI MATE-ISIN COVID-19 NIAN, MATE-ISIN AB BELE HAKOI NAFATIN TUIR RELIJIAUN NO KULTURA, BASTA MANTÉM DISTÁNSIA SOSIÁL.

Haree fali ba Key Consideration (Consideraçã-Chave) hosi OMS (WHO), iha pontu balun mak hateten THE DIGNITY OF THE DEAD, THEIR CULTURAL AND RELIGIOUS TRADITIONS, AND THEIR FAMILIES SHOULD BE RESPECTED AND PROTECTED THROUGHOUT. ALL MEASURES SHOULD RESPECT THE DIGNITY OF THE DEAD INCLUDING AVOIDING HASTY DISPOSAL OF THE BODY OF A PERSON WHO HAS DIED OF COVID-19. AUTHORITIES SHOULD MANAGE EACH DEAD BODY ON A CASE BY-CASE BASIS, BALANCING THE RIGHTS OF THE FAMILY, THE NEED TO INVESTIGATE THE CAUSE OF DEATH, AND THE RISKS OF EXPOSURE THE INFECTION.” Iha tetun bele traduz hanesan ne’e, TENKE RESPEITA NO PROTEJE DIGNIDADE HOSI MATE NIA TRADISAUN, KULTURA RELIJIAUN NO FAMÍLIA. AKSAUN HOT-HOTU TENKE RESPEITA MATE-ISIN INKLUI TENKE HASEES AKSAUN NE’EBÉ HAKARAK HAKOI (SOE) MATE-ISIN HO LALAIS (TERGESA-GESA). AUTORIDADE SIRA TENKE JERE MATE-ISIN TUIR KADA KAZU, HALO BALANSU HO DIREITU FAMÍLIA NIAN NO NESESIDADE ATU INVESTIGA KAUZA LOLOOS HOSI MATE NO RISKU HOSI INFEKSAUN.

NUNE’E, LAIHA PROIBISAUN ATU FAMÍLIA LA BELE LORI HALOOT MATE-ISIN!

Enkuadramentu ba Aksaun Naimori Bukar, Kazu mate COVID-19 no Prezensa Avo Nana

Kona-ba aksaun ne’ebé mak Naimori Bukar halo, bele dehan katak, nia kala HATENE HELA SEIDAUK IHA APROVASAUN, RATIFIKASAUN KA ADEZAUN HOSI ÓRGAUN KOMPETENTE BA PROTOKOLU COVID-19 NE’EBÉ EMITE HOSI OMS. Tanba ne’e mak NIA HALO TIHA KONFINAMENTU  POIS SAI HALO KONTAKTU FÍZIKU HO KOMUNIDADE, DEPOIS FILA FALI HALO AUTO-KONFINAMENTU. IDA NE’E MAK PROTOKOLU OMS KA??? IDA NE’E MAK REGRA SERKA SANITÁRIA KA???

Kona-ba kazu matebian nain-rua ne’ebé mak agora sai polémika iha komunidade Timór nia leet, faktu ne’e possível atu enkuadra iha omisaun. Atu analiza faktu ne’e, babain uza teoria imputasaun objetiva hodi hetan ligasaun entre AKSAUN no REZULTADU. Teoria imputasaun objetiva ne’e nakfahe ba sub 3 (tolu) tuirmai:

Primeiru mak teoria de conditio sine qua non ka teoria da equivalência das condições ne’ebé haree kondisaun ekivalente hothotu ida ne’ebé bele resulta fenómeno. Pergunta hosi teoria ne’e mak: “karik la lori ba sala izolamentu ka konfinamentu vítima nain rua ne’e sei mate lalais nune’e ka sei bele moris hela ho kondisaun ruma?”

Segundu mak teoria da causalidade adequada ka teoria da adequação. Ideia hosi teoria ne’e mak “ema normál ida ka médiku normál ida ho perisidade ne’ebé mak sira iha, koloka iha situasaun hanesan entre moras grave no COVID-19, sira sei atende uluk mak ida ne’ebé mak bele halo vítima nain rua mate lalais. Simplismente, COVID-19 ne’e sei iha nia prosesu atu to’o iha nível grave, enkuantu, moras grave ne’ebé mak vítima nain-rua sofre hela ne’e bele fo risku boot iha tempu badak ba vida vítima nain-rua ne’e.

Terseiru mak teoria da conexão do risco (ROXIN no F. DIAS). Teoria ne’e nia pergunta mak “tratamentu ne’ebé mak sira aplika ba vítima nain-rua ne’e materializa duni risku ne’ebé iha ka lae?.” Katak, médiku sira-nia OMISAUN TRATAMENTU ba moras grave ne’ebé vítima sofre nanis ona, aumenta duni risku ba pasiente nia vida ka lae? Materializa duni pasiente nia risku to’o halo pasiente husik nia vida ka lae?

Hosi teoria tolu ne’ebé aprezenta, bele dehan katak, tuir teoria de conditio sine qua non lori pasiente sira ba sala IZOLAMENTU KA KARANTINA HAMOSU DUNI RISKU BA VIDA PASIENTE TANBA IZOLA ONA PASIENTE HOSI TRATAMENTU ESPESÍFIKU NE’EBÉ BABAIN PASIENTE HETAN. Hosi teoria da causalidade adequada, BELE DEHAN KATAK OMISAUN BA PASIENTE NIA MORAS GRAVE AUMENTA RISKU BA PASIENTE NIA VIDA, TANBAMÉDIKU NORMÁL NE’EBÉ IHA PERISIDADE ESPESÍFIKU, LOLOOS NE’E HATENE KATAK COVID-19 NE’E BELE GRAVE LIU TAN KUANDU SIRA LA HALO TRATAMENTU ADEKUADU BA PASIENTE NIA MORAS SIRA-SELUK. Hosi teoria da conexão do riscoOMISAUN HOSI MÉDIKU BA MORAS GRAVE PASIENTE NAIN RUA NE’E, POTENSIÁL MATERIALIZA RISKU NO BELE HALAKON DUNI VIDA PASIENTE NAIN-RUA NE’E.

Haree ba enkuadramentu legál hosi faktu sira-ne’ebé aprezenta ona, PREZENSA AVO NANA iha Vera Cruz, Díli, iha duni RAZAUN JURÍDIKA NE’EBÉ FORTE no tuir hela PRINSÍPIU DE DIREITU liuliu kona-ba RECEPÇÃO DE DIREITO INTERNACIONAL no BENS JURÍDICOS FUNDAMENTAIS PROTEGIDOS (VIDA HUMANA) TUIR DIREITU NO MOS RESPEITU MÁSIMU BA CADÁVEL (MATE-ISIN) NO TUIR HELA KEY CONDISERATION NE’EBÉ OMS EMITE. AVO NANA HALO NUNEETANBA, IHA ONA INDIKASAUN KA VÍSIU OMISAUN BA TRATAMENTU ESPESÍFIKU IHA SAÚDE NIA LARAN RASIK. KONA-BA AKSAUN FAMÍLIA ATU LORI MATE-ISIN FILA MOS JURIDIKAMENTE LOOS TANBA LA IHA NORMA ESPESÍFIKA ATU HAKOI MATE ISIN COVID-19 NO TUIR HELA KEY CONSIDERATION HOSI OMS.

KONKLUZAUN

Hosi análise ne’ebé aprezenta tiha ona, bele foti sínteze konkluziva hanesan tuirmai: a) TENKE halo APROVASAUN, RATIFIKASAUN ka ADEZAUN BA PROTOKOLU COVID-19 HOSI OMS molok atu aplika iha Ordenamentu Jurídiku Timorense; b) BELE HATAMA PROSESU BA MINISTÉRIU PÚBLIKU (MP) ba sira-ne’ebé mak halo omisaun ba tratamentu moras grave vítima nain-rua nian; c) AKSAUN NE’EBÉ AVO NANA halo konsidera hanesan AKSAUN DEFENDE VIDA HUMANA NO INTERESSE POVU TERUS-NAIN SIRA; d) BA PESOÁL SAÚDE, KRÍTIKA KA PROTESTA LA’OS ATU HAMATE PROFISIONALIZMU MAIBÉ ATU HADIA SASAAN TAU IHA NIA FATIN (LA BELE KAHOR HO POLÍTIKA), POR EZEMPLU HANESAN KRÍTIKA BA DEPUTADU LA HALO PARLAMENTU NASIONÁL PARA NIA ATIVIDADE, KRÍTIKA BA GOV LA HALO GOV HAPARA NIA ATIVIDADE. KRÍTIKA NE’E PARTE HOSI DEMOKRASIA! AMEASA HAPARA ATIVIDADE TANBA EMA KRÍTIKA NE’E HANESAN FINI BA ABSOLUTIZMU NO MONARKIZMU.

Hakerek-Nain: José Boavida Simões,  Faculdade de Direito da UNTL, RENETIL, REGIÃO AITANA-BALI.

(Opiniaun ne’e reponsavel husi hakerek nain)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *